Rubriky
Podcasty

Podcast | Kde jsou naše zdroje?

Hostem Veroniky Pavelkové je absoloventka MasterMindu ve stylu MindArt Concept transformační koučka a terapeutka Alena Dokulilová.

Naše zdroje máme mnohem blíže, než si myslíme. Zkušenosti ze „špatného“ dětství i toxického vztahu nám mohou velmi pomoci. Jak nasměrovat vlastní život k vyšší spokojenosti. 

Podcast si můžete poslechnout zde. 

Rubriky
Podcasty

Podcast | Jak si do života přivést co chcete, ne to co vám někdo řekne

Hostem podcastu je Veronika Ježíková, funkční terapeutka, absolventka MasterMindu ve s stylu MindArt Conceptu, která tvrdí, že je možné se skutečně a opravdově zbavit s*aček v našem životě.
S Veronikou Pavelkovou si povídá o svém profesním veletoči o 360 stupňů. Veronika Ježíková totiž během jednoho roku přešla od technické správy online světa k pomoci lidem od jejich zátěže. 
Veronika Ježíková se vám svěří s tím, co ji bránilo pracovat v souladu se svým záměrem ,a jak to překonala. Dozvíte se, co ji přivedlo k tomuto svému poslání a proč má být kvalitní terapeut dutý jako bambus. Zjistíte, co to znamená „je mi prázdno“ a proč to člověk potřebuje. V debatě se dámy vrátí i k Letnímu MasterMindu a jeho klíčovému působení na transformaci osobnosti terapeutky. 
„Se životem se můžete prát, ale počítejte s tím, že pak budete mít modřiny.“ 

Podcast si můžete poslechnout zde. 

Rubriky
Podcasty

Podcast | Kde kouči berou energii?

Kam chodí kolotočáři na záchod? A kde se koučují kouči? A kde berou energii? Odpovědi na tyto i jiné otázky naleznete v našem povídání o tom, jak moc je důležité mít v hlavě srovnané to, co sami předáváme ostatním. Chci-li svítiti druhým na cestu, neměla by mě samotnému dojít baterie. Práce s lidmi je energeticky náročná, To se ví. Týká se to i koučů a terapeutů. Strašák vyhoření obchází všechny psychicky náročné profese.  Poslechněte si, jak to děláme my, abychom vám nezhasli uprostřed vaší cesty.

Epizoda Kde kouči berou energii je zde. 

 

Rubriky
Podcasty

Podcast | Mentální bloky

Nechce se až věřit, že jediný, kdo vám brání v rozletu vašeho podnikání, ve výběru milovaného partnera, v nádherném láskyplném vztahu s dětmi jste vy sami, že? Ale je to tak. Jen vaše nastavení v hlavě ovlivní, jak se vám bude v životě dařit. Nesete si s sebou celou řadu naučených vzorců chování, které jste většinou získali v prvních 7 letech věku. Tyto stereotypy máte dokonale z automatizované.

Řekněme, že to je ta špatná správa. Ta dobrá je, že se s tím dá velice úspěšně něco dělat. Každý mentální blok lze odstranit. Trvale.

Tuto epizodu si můžete poslechnout zde.

Rubriky
Podcasty

Podcast | Podnikání s dětmi – jak podnikat v domácnosti plné dětí a psa

Znáte to? Na plotně syčí hrnec, hučí sušička, v ruce máte nějaký kousek oblečení na uklizení, děti, nejlépe všechny současně na vás mluví, pes štěká, v hlavě vám běží, že musíte objednat sklo na rozbitý skleník, zvoní telefon a vy se pokoušíte psát pracovní email? Jaké to je podnikat s dětmi? Postupně se s vámi podělíme o naše zkušenosti, praktická doporučení a zážitky z domácnosti nás dvou podnikatelů, dětí a psa. Jak to všechno skloubit dohromady a  užívat si? Jde to a mnohem lépe, než jsme si kdy vůbec dokázali představit. Poslechněte si něco ze zákulisí naší rodiny.

Tuto epizodu pro vás máme zde.

Rubriky
Články

Duchovní matrix, iluze iluzí

Při početí jsme esence, nejčistší základ energie, talentů, schopností. Můžeme si svou esenci představit jako jádro, takovou malou kuličku. Již v prenatálu ale začínáme na své jádro nabalovat slova, názory, myšlenky, úvahy z okolí a postupně vytváříme jakousi sněhovou kouli kolem svého jádra. Koule je složená ze zkušeností, názorů z okolí, co se smí a nesmí, tzv. programy a tím své jádro obalíme.

Co vás ovlivní, si vybíráte, dáváte výslovný souhlas se zápisem do vašeho nitra. Souhlasíte s přijetím, pokud:
1. se vám líbí, jaké tvrzení o sobě slyšíte (nejste takoví, ale chtěli byste takoví být), a nebo
2. se vám tvrzení nelíbí a snažíte se pak dalším jednáním dokázat, že to tak není (někdy i jen sami sobě). Obě varianty ale překrývají vaši esenci a vedou nás z cesty, sněhová koule se nabaluje a utlačuje vaši esenci. A váš základ se ztrácí v množství přijatého balastu.

Již od dětství jste vedení k tomu, že rodič, odborník, duchovní ví lépe než vy, co je pro vás dobré a správné. Rodič vám bude říkat, že teď se najez, obleč, uč, doktor stanoví diagnózu, protože své tělo nevlastníte, jste jen nezodpovědný uživatel. Duchovní či guru vám bude dávat univerzální návod k praktikování různých zaručených rad, po čem budete blíže bohu. 3x denně meditace, jóga, půsty atd. Postupně si necháváte mluvit od každého do všeho.

Dovolíte-li, aby vám někdo jiný říkal, kdo jste, pak jste část své svobody odevzdali druhému. Svou zodpovědnost za svůj život se učíte předávat těm, kteří přeci lépe vědí, jak máte žít. Jste lapeni v krysím závodě tím, co si druzí myslí, že byste měli dělat a co byste si měli myslet. Tak to děláte, protože jen tím si zasloužíte lásku, uznání, své místo na slunci. Je to vlastně jen takový směnný obchod. Ale tím zbožím je vaše esence, vaše duše. Když si toto uvědomíte, přijde našeptávač čertík s velmi snadnou cestou.

„Řeknu ti, jaký jsi. Vidím tvou duši, tvou cestu. Nemusíš pro to vůbec nic dělat. Jen zaplať.“

To je lákavé, že? Ale naprosto k ničemu. To jen ukojí zvědavost. A ještě tím posílíte svou sněhovou kouli. Protože pokud svolíte k zápisu jeho vize, už se nabaluje až do zledovatělé koule. I kdyby to byla pravda, efekt to pro vás nemá.

Vy se totiž potřebujete naučit:
1. v sobě číst, si rozumět,
2. umět puknout zledovatělou krustu sněhové koule,
3. umět se zbavit externích, limitujících a zkreslujících nánosů,
4. nedovolit či alespoň omezit další nabalování koule.

POZOR! MYSL JE MOCNĚJŠÍ, NEŽ SI MYSLÍTE!

Neurovědci z týmu Dr. Joe Dispenzi zjistili, že ve 35 letech tuto sněhovou kouli považujeme za svou osobnost. Je to ale pouze osobní realita. 95 % kým jste se stali do svých 35 let je NAUČENÝ STAV BYTÍ, podle kterého funguje tělo i mysl. Jen 5 % je skrytá esence někde hluboko pod nánosem přijatého, zapsaného. To je ta malá kulička ve sněhové kouli. To jste vy!

Řetězíte svou mysl v bludném kruhu. Stejné myšlenky vyvolají stejnou volbu, ve které stejně jednáte, tím získáte stejnou zkušenost, z té stejné emoce a ty vás vrátí ke stejným myšlenkám. A dovedou ke stejným výsledkům. Přetnout vzorec můžete, pokud natvrdo zadáte jiný vzorec do svého mozku. Tedy přestanete dělat stejné volby, jako předchozí den. To lze, ale je to dost náročné, neb si nedokážete připustit jinou možnost. Tedy částečně ano, proto tuto možnost uvádíme jako variantu.

Každé vaše jádro – esence, ale i mozek je jiný. Dali jste souhlas k zápisu různých zkušeností a programů, to vedlo k absolutní jedinečnosti vaší sněhové koule vytvořené kolem jádra.

Rubriky
Články

Posviťte si na strach

Strach v životě je jako sůl v polévce. Neosolená ani přesolená polévka se nedá jíst.

Strach je velmi široké téma, proto si z něj vybereme jenom malou část. Jelikož jsme na poli MindArt Conceptu, zaměříme se na energii strachu a na to, jak ji využít ve vlastní prospěch. Nejde o to, se přestat bát, jde o to, naučit se se strachem a hlavně jeho příčinami efektivně pracovat.

Na základě zákona přitažlivosti a zaměření pozornosti víme, že strach bude mít pouze a přesně takovou sílu, jakou mu udělíme. Energie strachu je lidmi využívána od chvíle, kdy si první vychytralec v tlupě uvědomil, že vystrašení lidé se snáze ovládají. Tak začala dlouhá cesta zneužívání strachu.

Co s tím? Nejprve co nedělat. Určitě nepodporovat informační zdroje (a tedy i energetické zdroje), které strach živí. Informační zdroj mohou být media, ale také konkrétní člověk, skupina lidí apod. Co asi vyroste z malé neškodné příšerky, když ji budeme neustále krmit? Ovšem nejdůležitější je to, že si nakonec vlastní strach živíme sami v sobě. Máme v sobě dva vlky, záleží jen na nás, kterého krmíme. Toho láskyplného nebo ustrašeného?

Dále se vyplatí nejednat unáhleně. Nepanikařit Jednáme-li pod vlivem strachu (ve stresu) často nejednáme v našem nejlepším zájmu, ale v zájmu někoho úplně jiného. Tlačí-li vás někdo do okamžitého rozhodnutí, je dobré si uvědomit jeho motiv. Proč tak spěchá? Spěchat se má opravdu pomalu. Určitě to znáte. „Kupte to hned! Je to za super cenu. V akci, zítra nebude.“ A vy můžete mít strach, že už to za takové peníze neseženete a koupíte jej. Za měsíc stejné zboží uvidíte na tom samém místě opět v akci …

A co dělat? Klid, rozvahu a vlastní rozum do hrsti! To jsou ty nejlepší prostředky kudy na strach. Nic nového. Jistě. Jde však o pravidelné používání těchto tisíci lety prověřených postupů.

Klid. Klidu a rozvahy lze dosáhnout mnoha způsoby. Celkovým vyladěním mysli, mentálním tréninkem, meditacemi, vhodným cvičením, např. jóga, čchi-kung apod. A co dělat v případě, kdy už se na mě strach řítí? Vězte, že nic není tak horké, jak se uvaří. Zastavte se. I fyzicky. V příkladu s akcí v obchodě si třeba stoupnu před zboží s lákavou cenou a chvilku si ho budu prohlížet. Nespěchám, počkám. Jak to na mě působí?

Zde se k nám může připojit selský rozum. Potřebuji to zboží teď? Opravdu? Nebo to koupím jen proto, že je to v akci? Rozhodnutí je pak velmi prosté. Nebo to nechte na intuici. Zapojte víc pravou hemisféru mozku. Cítím se v tom dobře X necítím se v tom dobře. Žádné zdlouhavé argumentování. Pocity nelžou, rozum někdy může. Stejně se většinou při nakupování rozhodujeme na základě pocitů a pozdější analýzou si jen nákup logicky odůvodňujeme.

Další příklad. Přijdu pozdě do práce. Zdravým rozumem s použitím vlastních zkušeností si řeknu, co se přesně stane, když se zpozdím. Přesně a konkrétně, žádné vymyšlené katastrofické scénáře vhodné do filmu. Většinou zjistím, že se nestane nic. Vůbec nic. Často se takoví mikrobubáci mihnou našimi životy za naprostého nezájmu okolí. Zkrátka si nikdo ani nevšimne, že jsem přišel pozdě, pokud to já sám jak se patří neozvučím.

A ještě jeden příklad. Dítě nemá domácí úkol. Odcházíte do školy a do práce. Obouváte si boty, je půl osmé ráno. Tady je dobré navíc vidět, jak naše emoce přeskakují na děti. Ty nás zrcadlí jako nejlepší benátské zrcadlo. Zklidním se – to zklidní i dítko školou povinné. Nehrotím situaci. Země se kvůli tomu určitě nepřestane točit. Zjistíme, z čeho přesně je úkol, na kdy má být, jak je náročný. Tímto navíc zaměstnáte vaše mozky konkrétními myšlenkami, což snižuje riziko bezobsažné paniky. Když zjistíte, že se to stihnout nedá, přistupte k tomu tak. Víte to vy, ví to i dítě. Nechte to být. Školáka ujistěte, že žádná hrůza se nekoná. To se prostě stává. Slibte mu, že to s ním ještě proberete, zejména možnosti, co s tím. Ubezpečte ho, že jste s ním, ať se děje cokoliv a nechť hrdě nese následky svého jednání.

Dítě dostalo za pět. Dostůjte slibu a vraťte se k tomu. Otočte pozornost dítěte od problému (zapomněl jsem na to, mám za pět) k jeho vyřešení. „Co můžeš udělat pro to, abys tu kouli opravil? Jak ti s tím já můžu pomoct?“ A po přijetí opatření, která vyřeší konkrétní známku, můžete přejít k obecnému. „Co uděláš pro příště, aby se to neopakovalo?“ Můžete přidat třeba i příklady ze svého života. Třeba, má první souvislá věta, kterou jsem se naučil ve francouzštině byla: „Excusez-moi madame, j’ai oublié mon vcabulaire à la maison.“[1] Čím vtipnější tím lepší.

A takto lze přistoupit ke všem strachům. Nezpanikařit, v klidu, konkrétně, k věci a věcně rozklíčovat, o co vlastně doopravdy jde. Někdy jsou samozřejmě příčiny našich strachů hodně dobře uschovány a číhají na vhodné příležitosti, kdy nám uškodí. Potom je pochopitelně práce složitější, ale ne nemožná! Někdy je dobré si přiznat, že už to sám nezvládnu a požádám o pomoc. Už takové rozhodnutí je velká výhra a bubák se jen pod postelí třese, že na něj brzy dojde a půjde hezky na denní světlo, které tak nesnáší.

Rozpouštěčem strachu není odvaha, ale láska. Navíc za strachem čeká štěstí. My lidé máme mnohem více síly, než si sami myslíme. Jsem schopni veliké lásky. Jen ji využívat. Nebojte se bát a hlavně milovat! Pracujte s příčinami strachu. Mějte se rádi a mějte rádi. A buďte sví!

 

[1] Omluvte mě madam, zapomněl jsem slovníček doma.

Rubriky
Články

Kvantová fyzika v koučinku

Věci nejsou tvořeny z jiných věcí. Jsou tvořeny z myšlenek, pojmů a informací.

Kvantová fyzika je fyzikou možností. Stejně tak práce na svých cílech v koučinku je o možnostech klienta. O všech možnostech, které si připustí. Tedy nejen těch, o kterých v dané chvíli ví.

Lidé obvykle při myšlení pracují s 1-3 možnostmi a mezi nimi si vybírají. Možností je však neomezené množství, to dává obrovskou svobodu a přesto si my lidé velmi často vybíráme na základě zažitých vzorců chování, tedy nesvobodně. Vidíme jedny dveře, které navíc mohou být zavřené, a už nás nenapadne se podívat o kousek vedle, kde je chodba plná jiných dveří, z nichž některé jsou dokonce pootevřené. Kde se jedny dveře zavřou, otevřou se jiné a často ne jedny. Cest k cíli je hodně a je dobré si tento fakt připustit.

Věci podle kvantové fyziky jsou na mnoha místech současně. Teprve až zaměříme pozornost, tedy energii (kde je pozornost, tam je energie) na konkrétní místo, věc tam je (tzv. superpozice). Tedy velmi stručně řečeno, to, jak vnímáme okolní svět, závisí na naší pozornosti a na tom, které možnosti si vybereme.

Podobným způsobem pracujeme s klienty, kteří zaměřují pozornost na své myšlenky a promyšlenými, chytrými kroky dosahují svých cílů. Jak to, že to funguje? Myšlenku si můžeme představit, jako matematický vzorec (bit informací), který vysíláme do kvantového pole, které je všude kolem nás i v nás. Takto vložený vzorec upraví kvantové pole a tím i realitu, kterou žijeme. Takže svou myslí, dokážeme změnit realitu, a to nejen tu budoucí, ale i minulou. Proto tento způsob používáme mimo jiné i při práci s traumaty, mentálními bloky a příčinami strachů.

V čem je problém? V tom, že si obvykle nevybíráme pro nás vhodně. Nikdo nás to totiž neučil. My právě přivedeme klienty k tomu, aby si vybrali jinak, než dosud. Ukážeme klientům, že si mohou dovolit i na první pohled „nemožné“ věci. Věci, které si báli připustiti i v těch nejbláznivějších snech. A nejen to. Říká se: „zhmotnit myšlenku“. Přijmeme-li paradigma kvantové fyziky, pak toto platí doslova. Klienti pak své sny realizují. Je to fantastický přerod z oběti k tvůrci. Tvůrci svého vlastního života.

Rubriky
Články

5 tipů, jak na dluhy, část druhá

Dluhy, kam se podíváte. Už nevíte, jak splácet, a exekutor klepe na dveře. V první části  jsem se s vámi podělil o 5 tipů, jak na dluhy, které jsem posbíral při své desetileté praxi, kdy jsem se jako právník zabýval pohledávkami. Zde je dalších 5 tipů.

1. Komunikujte

Nepanikařte a nestrkejte hlavu do písku. To nejhorší, co můžete dělat, je, že přestanete komunikovat, přebírat poštu a budete dělat, že se nic neděje. Tím nejenomže nic nevyřešíte, ale ještě si přitížíte. Veškerá rozhodnutí vám stejně budou doručena, nabydou právní moci a vykonatelnosti, a vy nebudete vědět, co se děje. Proto buďte aktivní a komunikujte s věřiteli i s úřady. Věřitelé ani úřady vás nechtějí zničit, oni chtějí jen své peníze zpět, a to co nejdříve. Věřte, že budou rádi, když s nimi budete jednat. Jsou to také jenom lidé.

2. Seznam dluhů

Zjistěte si aktuální výši dlužných částek. Udělejte si přehled komu, za co a kolik přesně k danému dni dlužíte. Často má strach skutečně velké oči, a když své dluhy opravdu vyčíslíte, nemusí to být tak hrozné. Tam, kde je to možné, si sjednejte splátkové kalendáře.

3. Stav vymáhání

Zjistěte si, v jakém stadiu je vymáhání pohledávky. Zda v mimosoudním řízení, soudním řízení, či už v poslední fázi – v exekuci. Využijte služeb Centrální evidence exekucí. Něco to stojí, zaplatíte řádově stokoruny, ale máte výpis z oficiálního seznamu. Podle stadia vymáhání stanovte prioritu dluhu. Například za jistých okolností bude taktické podat odpor proti platebnímu rozkazu, a oddálit tak splacení dluhu i za cenu navýšení úroků z prodlení a nákladů spojených s vymáháním. Jindy bude naopak lepší zaplatit ještě před zahájením soudního řízení. Dále může být dobré po konzultaci s právníkem napadnout ta rozhodnutí, u kterých je reálná šance, že vyhrajete.

4. Sloučení dluhů

Zkuste ve spolupráci s věřiteli sloučit více dluhů do jednoho. Ovšem nevytloukejte klín klínem. Splácet dluh dluhem se obvykle nevyplatí. Splacení dluhu se pouze odsune do budoucna a prodraží.

5. Náklady spojené s vymáháním

Minimalizujte náklady spojené s vymáháním. Čím déle je dluh vymáhán, tím je dražší. Proto se někdy vyplatí uhradit jeden dluh co nejdříve a pak se soustředit na další než je splácet oba po nižších částkách. To se vám může v konečném důsledku prodražit. Dále se braňte příliš vysokým úrokům z prodlení či jinému příslušenství pohledávky, které nemá oporu v zákoně. Zde platí totéž co v bodě 3. Po poradě s právníkem zvolte vhodnou procesní obranu.